ANNA KLÉVSKÁ
Datum narození: 22. září 1515
Otec: Jan III (vévoda z Cleves)
Matka: Marie Geldernská
Datum sňatku: 6. ledna 1940
Datum rozvodu/anulování sňatku: červenec 1540
Datum úmrtí: 16. července 1557
Anna Klévská byla druhá nejstarší dcera klévského vévody Jana III. a jeho manželky Marie Geldernské. Díky sňatku s anglickým králem Jindřichem VIII. se stala první německou královnou Anglie.
O Annině životě, před sňatkem s anglickým krlem, toho není mnoho známo. Vyrůstala se svou matkou a sestrami Amálií a Sibylou na zámku Berg, nedaleko Düsseldorfu. Annin otec Jan III. byl příznivcem Erasma Rotterdamského a umírněné reformace, stál tak na opačné straně než císař Svaté říše římské Karel V. a zbytek katolické Evropy.
Na malý německý knížecí dvůr nepronikly žádné novoty, neoblékali se podle italské módy, který byla v období renesance ve šlechtických kruzích běžná. A z téhož důvodu se Anně i jejím sestrám dostalo výchovy a vzdělání ve starém duchu s důrazem na ruční práce (šití a vyšívání), nikoli však na výuku jazyků, zpěvu či hry na hudební nástroj.
V dětském věku byl pro Annu dohodnut sňatek s Františkem I. Lotrinským, který se však nikdy neuskutečnil. Po otcově smrti v únoru 1539 převzal panství jeho syn Vilém Bohatý a pokračoval v otcově politice.
Annu pro krále Jindřicha vybral jeho lord kancléř Thomas Cromwell. Byl za ní vyslán malíř Hans Holbein, aby zhotovil její portrét. Když Jindřich obraz viděl, Anna se mu moc líbila a se sňatkem souhlasil.
Když Jindřich VIII. spatřil svou budoucí manželku poprvé na vlastní oči, byl údajně velmi zklamán jejím vzhledem. Přesto se svatba roku 1540 uskutečnila. Už svatební noc však nedopadla dobře a k intimnímu vtahu mezi Jindřichem a Annou zřejmě nedošlo ani v dalších dnech. Po několik měsích Jindžich VIII. nabídl své ženě rozvod. Ta se nejprve psychicky zhroutila, ale pak rázně prohlásila, že rozvod by byl pro ni urážkou. Anna však byla rozumná žena a dobře si uvědomovala, že král nakonec prosadí své přání třeba násilím. Byla si vědoma toho, jak dopadly v manželství její dvě předchůdkyně Kateřina Aragonská a Anna Boleynová. Na rozvod přistoupila poté, co jí Jindřich VIII. nabídl jako odstupné pravidelný finanční příjem, dva paláce a služebnictvo. Manželství bylo po pouhých šesti měsících od uzavření sňatku rozvedeno a jako důvod byl uveden zřejmě pravdivý fakt, že nebylo nikdy naplněno. Anna získala vše, co jí Jindřich slíbil a mohla od této chvíle používat titul "Králova sestra". Anna žila nadále v Anglii a byla dobře finančně zajištěna. Mohla se podle libosti znovu vdát, ale neudělala to. Její finanční situace se zhoršial až po smrti Jindřicha VIII.