Tudorovci - dynastie vládnoucí v Anglii

ANNA BOLEYNOVÁ

Datum narození: není přesně známo, uvádí se rok 1501 nebo 1507

Otec: Thomas Boleyn

Matka: Alžběta Howardová

Datum sňatku: 1. ledna 1533

Datum úmrtí: 19. května 1536

Anna Boleynová se narodila jako nejmladší z dětí Thomase Boleyna a jeho manželky Alžběty Howardové. Měla ještě dva starší sourozence - sestru Marii a bratra George, kterého měla vždycky moc ráda.

Roku 1512 Anna a její sestra Marie měly to štěstí, že byly vybrány do družiny sestry Jindřicha VIII. Marie, která se měla provdat ve Fancii za starého krále Ludvíka XII. Ten však po roce zemřel a Marie se tajně, protože věděla, že její bratr král by s tím rozhodně nesouhlasil, provdala za svého milovaného Charlese Brandona, vévodu ze Suffolku. Z Francie však samozřejmě musela odjet. Anna Boleynová tam však zůstala a připojila se k družině francouzské královny Klaudie. Mnohem víc než poddajná žena Františka I. Francouzského však Annu Boleynovou ovlivňovala jeho vzdělané sestra Markéta z Angouleme. Princezna Markéta jí zapůjčila dokonce ke čtení Boccaciův Dekameron (což byla tehdy velice skandální kniha) a protestantské úvahy německého mnicha Martina Luthera. Ve Francii měla Anna Boleynová mnoho nápadníků a ctitelů (mezi nimi i francouzského krále), ale údajně se do žádného z nich nezamilovala. To její sestra Marie na tom byla trochu jinak. Dokonce jí přezdívali "Anglická klisna".

Roku 1522 se Anna Boleynová ve svých dvaceti letech vrátila zpět do Anglie. Našla své místo u anglického dvora jako dvorní dáma královny Kateřiny Aragonské. Byla údajně překrásná a přitažlivá, a proto ani ve své rodné zemi neměla nouzi o zamilované ctitele. Anně se však líbil pouze jeden. Jmenoval se Henry Percy a patřil do družiny všemocného kardinála Wolseyho, který byl hlavním rádcem krále Jindřicha VIII. A právě Wolseymu se nia trochu nezamlouvalo, že by se vznešený Percy měl oženit s nějakou bezvýznamnou Annou Boleynovou. Připomenul mu zasnoubení s Marií Talbotovou, kterou si nakonec nešťastný Percy musel vzít. Anně byl zakázán pobyt u dvora a musela žít na otcově zámku Hever. Její otec Thomas Boleyn byl velice ctižádostivý muž. Teď se těšil z přízně, kterou mu poskytoval král Jindřich VIII. díky jeho starší dceři Marii. Marie byla totiž královou milenkou a díky tomu byl Thomas Boleyn povýšen na lorda Wiltshira. Na přímluvu své sestry bylo Anně po třech letech dovoleno vrátit se zpět ke dvoru. Sklidila ještě větší úspěch, než když tam přišla před třemi lety poprvé. Zamiloval se do ní totiž samotný král Jindřich VIII. Jeho žena Kateřina Aragonská už nepatřila mezi nejmladší a díky mnoha porodům ztratila svůj vzhled i postavu. Jindřich si začal hledat milenky. Marie Boleynová se sice na jeho příkaz provdala za bezvýznamného Williama Careyho, ale to mu nebránilo udržovat s ní dál milostný vztah. Ovšem jen do doby, než se ke dvoru vrátila Anna.

Ale Anna Boleynová nebyla jako její sestra. Ctižádostivost zdědila zřejmě po svém otci. Rozhodně se nechtěla stát jednou z mnoha Jindřichových milenek. Když Jindřich zjistil, že ji nemůže mít jako milenku, začal se snažit, aby se mohla stát jeho manželkou. To však nebyla jednoduchá záležitost. Několikrát v historii byl sice povolen králům rozvod, ale musel k tomu být nějaký rozumný důvod. Jindřich si vzpomněl, že jeho manželka Kateřina Aragonská je zároveň vdovou po starším bratrovi Arturovi. A to Bible zakazuje. Podle Starého zákona se to trestá neplodností manželského páru, který se takto provinil. To by souhlasilo - Kateřina sice s Jindřichem měla několik dětí, ale buď potratila, nebo se dítě narodilo mrtvé, či zemřelo v kojeneckém věku. Naživu byla pouze jejich  věčně nemocná a postonávající dcera Marie. Požádal proto papeže Klementa VII. o zrušení tohoto manželství. Za normálních okolností by možná papež souhlasil, ale Klement VII. nemohl. Kateřina Aragonská byla totiž tetou císaře Karla V. a ten měl ve svých rukou věčné město Řím, takže papež byl vlastně jeho zajatcem. A Karel V. za žádnou cenu nechtěl dovolit ponížení své tety Kateřiny a sestřenice Marie. Spor trval dlouhých a frustrujících šest let. Kateřina Aragonská mezitím byla vystěhována ode dvora a měla zakázáno vídat se svou milovanou dcerou Marií. Po šesti letech ztratila Anna (kterou mezitím Jindřich VIII. nechal povýšit na markýzu z Pembroku a jejího otce na hraběte Rochforda) trpělivost a Jindřich musel začít rychle jednat. Anna Boleynová byla těhotná. Jindřich musel nějakým způsobem zařídit, aby se rychle vzali, protože jinak hrozilo nebezpečí, že by se tak dlouho očekávaný následník trůnu mohl narodit jako nemanželský. Jako jediné možné řešení se stala protestantská církev... Jindřich VIII. přijal protestantský směr náboženského vyznání zvaný anglikánství, prohlásil sám sebe za jedinou hlavu církve a jeho biskupové ho v tom museli podpořit. Pokud s tím nesouhlasili, dopadli většinou velice špatně. Například biskup Fischer (kterého papež jmenoval kardinálem, ale nezachránilo ho to) a velký myslitel Thomas More byli popraveni, protože se svým králem nesouhlasili a byli proti Anně Boleynové. A dokonce i Jindřichův všemocný kardinál Wolsey dopadl špatně. Byl by zřejmě také popraven, ale nestalo se tak, protože na cestě do vězení zemřel sám. Jako hlava církve neměl Jindřich VIII. problém se rozvést s Kateřinou Aragonskou. Prohlásil toto manželství za neplatné, dceru Marii za bastarda a 1. ledna 1533 se oženil s Annou Boleynovou.

Jindřich VIII. sice dosáhl zrušení svého manželství s Kateřinou Aragonskou, ale jeho prostí poddaní s tím ani trochu nesouhlasili. Milovali Kateřinu, protože k nim byla vždycky milosrdná a často věnovala velké částky peněz ze svých soukromých zdrojů na podporu chudáků. Litovali zavrženou královnu i s její dcerou Marií a nenáviděli Annu Boleynovou (přezdívali jí Nan Bulen). Nejvíc se to projevilo při Annině korunovaci v květnu téhož roku. Správně by lidé měli volat "Bůh ochraňuj královnu Annu." Ale v tomto případě bylo slyšet tuto větu povážlivě málo. Více se ozývala slova jako "děvka", "hampejznice" a podobně. Anna však byla hrdý jako vždycky a rozhodně se nenechala zneklidnit. Horší už to bylo v jejím manželství s králem Jindřichem Dokud byla objektem jeho dobývání, tak ho plně ovládala, ale když se vzali, tak se to začalo měnit. Anna pochopila, že její pozice závisí na tom, jestli dokáže porodit vytouženého následníka trůnu nebo ne. Její dítě se mělo narodit někdy začátkem září, do té doby ale zbývalo ještě několik měsíců. Anna díky těhotenství měla velké břicho a nebyla tolik přitažlivá. Její manžel si začal všímat jejích dvorních dam. 7. září 1533 se narodilo dlouho očekávané dítě. Bohužel "pouze" dcera... Král byl nedříve hodně rozzlobený, ale nakonec se začal uklidňovat tím, že Anna je mladá a že spolu mohou mít spoustu dalších dětí. Dceru nechal pokřtít po své matce Alžbětě z Yorku. O rok později se jim narodil syn, ale bohužel hned po narození zemřel. Anna mezitím štvala svého manžela proti nejstarší dceři Marii, kterou měl s Kateřinou Aragonskou. Marie však byla tvrdohlavá a nikdy by neustoupila požadavkům, aby uznala manželství svého otce a matky za neplatné a tím pádem sebe samotnou za bastarda, i za cenu toho, že už se nikdy neuvidí se svou matkou. Dokonce za Kateřinou Aragonskou nesměla odjet, když roku 1536 její matka umírala.  Ale i Anniny dny na zemi byly sečteny. Po posledním potratu měl Jindřich velice špatnou náladu.  A mimo to se zamiloval do Anniny dvorní dámy Jany Seymourové. Jindřich se rozhodl, že se musí Anny Boleynové nějak zbavit. Rozvod nepřicházel v úvahu. Zbývala jen jediná možnost...

Anna byla obviněna z cizoložství, velezrady a dokonce i z krvesmilstva se svým vlastním bratrem Georgem Boleynem. Nevěry se údajně měla dopustit s Thomasem Wyattem, královým přítelem Norrisem, Thomasem Wyattem a houslistou Markem Smeatonem. Konal se soud, ve kterém mimo jiných zasedal i Annin strýc, vévoda z Norfolku, a její dávná láska, Henry Percy. Byla uvězněna v Toweru a nemohla doufat v nějakou záchranu, protože proces s ní řídil králův hlavní ministr Thomas Cromwell. Její údajný milenec Mark Smeaton nevydržel hrozné mučení a přiznal se ke všemu, co po něm chtěli. Thomas Wyatt byl nakonec zproštěn viny. Norris byl odolnější, ale nepomohlo mu to. Stejně tak Annin bratr George se k ničemu nepřiznal. U soudu už věděl, že nemá co ztratit. Měl několik mocných nepřátel a mimo jiné mu hodně přitížila výpověď ženy lady Rochfordové, která ho milovala a žárlila na Annu, protože George měl sestru mnohem raději než ji. Netušila, jaký její čin bude mít následky... George byl obžalován z krvesmilstva. U soudu mu předložili otázku tak delikátní, že se ji nikdo ze soudců neodvážil vyslovit, a proto musela být napsána na papíře. George ji klidně přečetl nahlas. Týkalo se to toho, zda se někdy bavil se svou sestrou o tom, že příčina, proč nemůže mít král zdravého syna, je v něm (tedy v podstatě, že je skoro impotentní). George sice odpověděl, že ne, ale král se přesto velmi rozzuřil, když se dozvěděl, že si dovolil takovou věc číst nahlas. George Boleyn byl nakonec odsouzen k trestu stětí hlavy stejně jako Norris. Mark Smeaton, protože byl neurozený, byl pověšen. Ani Annin proces nedopadl lépe. Byla odsouzena za vlastizradu, cizoložství a krvesmilstvo, přestože se k ničemu nepřiznali a v podstatě měli jen výpověď Marka Sematona vynucenou na mučidlech. Byla odsouzena k trestu smrti. Buď stětím nebo upálením, podle vůle krále.

Král se k Anně zachoval milosrdně a ušetřil ji smrti upálením. Dokonce splnil její poslední přání, aby nebyla sťata po anglickém způsobu sekerou, ale po francouzském mečem. Dokonce se kvůli tomu musel povolat kat až z Calais... Poprava byla určena na 19. května 1536. Na popravišti se Anna Boleynová rozloučila se světem slovy: "Nejsem zde, abych vám kázala, ale abych zemřela. Modlete se za krále, neboť je to dobrý člověk a ke mně se vždycky choval tak vlídně, jak jen to bylo možné. Z dcery prostého šlechtice mě povýšil na markýzu, z markýzy na královnu, a protože vyššího postavení už nemůžu tady na zemi dosáhnout, uděluji mi korunu mučednickou. Nikoho neobviňuji, že zavinil mou smrt, ani soudce, ani nikoho jiného, neboť jsem byla souzena po právu této země a umítám dobrovolně. Modlete se za mě. Bože, smiluj se nad mou duší." Potí jí kat usekl jediným úderem hlavu. Anna Boleynová byla uložena k poslednímu odpočinku v kapli sv. Petra.

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz